Historie knihovny ve Veselici. 

Oblast kultury byla v našich moderních dějinách úzce spjata s oblastí školství a vzdělávání, čímž český stát navazoval na tradici z doby rakouské monarchie. Existenci knihoven v zemích tehdejšího Rakouska – Uherska, tedy v období od června 1867 do konce října 1918, lze v historických pramenech zaznamenat spíše především tam, kde k tomu byly vytvořené zakladní předpoklady, tj., že se jednalo o větší města, v nichž mimo jiné např. sídlily školy, farni úřady apod. V menších sídlech byl většinou impulsem pro vznik knihovny postupně se rozvíjející spolkový život. Vznikaly např. čtenářské spolky, různé další zájmové spolky, koncem 19. století začalo sílit i dělnické hnutí a byly zakládané postupně i strany politické.  Pokud někde existovaly knihovny, tak se jednalo ve většině případů o knihovny soukromé a nebo spolkové. Mezi nejpodstatnější právní normy nově vzniklé republiky patřil zákon o organizaci lidových kurzů občanské výchovy (zákon č. 67 Sb., ze 7. února 1919), zákon o veřejných knihovnách obecních (č. 430 Sb., z 22. července 1919) a zákon o pamětních knihách obecních (č. 80 Sb., ze 30. ledna 1920). Veřejné knihovny začaly na území nově vzniklé Československé republiky vznikat až na základě přijetí zmíněného zákona č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních.

Dlouhodobější historie knihovny ve Veselici není podrobněji zdokumentována, ale lze s určitostí konstatovat, že její vznik sahá teprve až do období po roce 1920. Impulsem v naší obci  pro její založení byl určitě také zmíněný zákon. Jedním z prvních písemných dokladů o existenci knihovny ve Veselici je zápis v Pamětní knize za rok 1931, v němž se uvádí: „ V obci působí též čtyřčlenná osvětová komise,  jejiž činnost v prvé řadě dlužno ocenit se strany čtenářů, kterýmž jest o čtení zábavných i poučných knih náležitě postaráno. Knihovník, který má na starosti půjčování, každému čtenáři předloží seznam všech knih, z něhož si může každý podle vkusu vybrati. Čtenář pak odevzdá od vypůjčené jedné knihy 20 haléřů knihovníku, který maje na starosti pokladnu a do které též často ochotníci pořádající divadlo čistý výnos odevzdají, přispívajíce takto obnosem na zakoupení zase knih nových. Knihovna tato je v hostinci.“

Tehdejší knihovna vznikla pravděpodobně tak, že několik málo knih do ní věnovaly místní spolky, případně strany v obci existující. Pamětní kniha obce Veselice dokládá, že v obci byl v roce 1898 založen spolek chovatelů hovězího dobytka, který podle uvedeného zdroje vyvíjel činnost ještě v roce 1931. Dalším spolkem byl SDH Veselice založený v roce 1921. Dále ze zápisu  informujícím od výsledku obecních voleb v roce 1919 vylývá, že v obci existovala Komunistická strana, Sociálně demokratická strana a Lidová strana. Nejvíce rozvoji veselické knihovny pravděpodobně pomohl SDH a poté i Sociálně demokratická strana, které mimo jiné organizovaly divadelní hry a část výtěžku z nich věnovaly na nákup knih, jak dokládá výše uvedený zápis v Pamětní knize.

Dalším z dokladů o existenci knihovny je deník sloužící k evidenci zapůjčených knih, v němž je první zapis datován dne 6. ledna 1927 a zápis veden až do roku 1969. Z deníku není zřejmé, kdo vykonával v tom roce 1927 funkci knihovníka, jen  z něho vyplývá, že za vypůjčení knihy občan zaplatil tehdy poplatek 20 haleřů. Teprve až zápis z roku 1934 dokládá, že funkci knihovníka vykonával veselický rodák Jaroslav Stloukal a naopak zápis z roku 1940 zase dokládá, že přebírání peněz vybraných od čtenářů potvrzoval Antonín Souček, u jehož podpisu je uvedeno citují: „t.č. pokladník M.O.K“, což lze s určitostí přeložit jako – Místní osvětová komise. Jak dokládá zápis v Pamětní knize za rok  1933 byl zmíněný Jaroslav Stloukal z čp. 19 zvolen v únoru toho roku knihovníkem a stal se současně členem Osvětové komise. Funkci knihovníka, však možná vykonával již od toho roku 1927, čemuž napovídá podle tvrzení jeho dcery, pani Jiřiny Jalové čp. 19, rukopis zápisu v uvedeném deníku za roky 1927 – 1932. Tentýž zdroj potvrzuje i skutečnost, že pokladníkem Osvětové komise byl zvolen Antoním Souček, rodák ze Žďáru, který současně vykonával funkci kronikáře. Jaroslav Stloukal vykonával funkci knihovníka pravděpodobně až do konce roku 1941, což lze usuzovat z toho, že počínaje rokem 1942 je zápis v deníku až do září 1950 prováděn „jinou rukou“. Deník, však bohužel, jméno nového knihovníka neprozrazuje. Teprve až zápis v Pamětní knize o dění v obci za období II. Světové války uvádí, že funkci knihovníka vykonával pan Richard Němec z čp. 30. Je všeobecně známo, že v době okupace byla osvěta podřízena protektorátní propagandě. Tuto skutečnost potvrzuje i zápis z Pamětní knihy obce Veselice, který hovoří o tom, že po dobu války byla většina českých knih z knihovny odstraněna a tehdejší německá správa nutila knihovníka půjčovat zdarma knihy o německé armádě. Ten se však k tomu nechtěl propůjčit a tak se po dobu války knihy skoro vůbec nepůjčovaly, což dokládá zmíněná kniha výpůjček, v niž je po dobu války minimum zápisů. Další informace o knihovníkovi je v zápise z roku 1946, v němž je vyjmenováno složení nového Místního národního výboru, jehož členem se stal i Richard Němec čp. 30. Ten je v zápise uveden jako člen Místní osvětové rady, a to jako pokladník a knihovník.

Zmíněné zdroje informací bohužel neuvádí, výjma výše uvedené informace o jejím umístění v „hostinci“, kde všude byla knihovna umístěna? Pan JUDr. Josef Průcha z Blanska, manžel pani Jany Průchové, dcery Bohumila Skotáka, veselického hostinského, uvádí, že již v roce 1965 nebyla knihovna v hostinci umístěna. Jeho žena si jen z mládí pamatuje, že knihovník půjčoval knihy vždy v neděli a ty byly umístěné v uzamykatelné skříni v místnosti zvané „seknička“. Tato místnost sloužila až do roku 1987 jako veřejná telefonní stanice a současně jako schůzovací místnost veselických spolků. Knihovna byla pravděpodobně někdy počátkem sedmdesátých letech přemístěna z hostince do místnosti v obecní budově stojící v sousedství veselické kapličky. Ta byla postavena v roce 1890 jako obecní špitál. Poté v ní bydlelo několik chudších rodin a nakonec v ni bylo v roce 1932 zbudované hasičské skladiště a současně zde byla umístěna i kancelář Obecního úřadu Veselice. Po sloučení Veselice se Suchdolem, Vavřincem a Novými Dvory, v roce 1960, již kancelář pozbyla svého významu a tak sloužila pouze jako skladiště. Další rekonstrukcí prošla v osmdesátých létech 20. století. Ta zpočívala mimo jiné v přemístění vstupu do budovy ze strany silnice do boční štítové zdi, zařízení místnosti novými regály na knihy apod. Přes veškerou snahu se prozatím nepodařilo zjistit, do kdy vykonával funkci knihovníka zmíněný Richard Němec a od kdy naopak začal tutéž funkci vykonávat pan František Nečas z čp. 38? Jeho jméno je totiž uvedeno v Kronice obce Vavřinec v zápise za rok 1971. Tento zdroj uvádí, že byl člen Knihovní rady a knihovník ve Veselici. Zmíněného pana Františka Nečase nahradila ve funkci knihovníka v roce 1980 pani Františka Hrušková čp. 57. Jmenovaná potvrdila, že knihovna byla právě v místnosti v obecní budově a současně dodává, že zmíněný pan Richard Němec, již jako důchodce, jí tehdy chodil ve výpujční den do knihovny zatápět v kamnech. Pani Františku Hruškovou nahradila od začátku roku 1990 slečna Martina Skotáková čp. 31, tehdy nejmladší knihovnice ve Veselici. Jmenovaná funkci knihovnice vykonávala do konce srpna 2007, ale to již po provdání s příjmením Fleková. Od září 2007 ji nahradila současná knihovnice pani Olga Hájková, která obývá se svou rodinou nový rodinný domek čp. 95.

Zde končí popis minimálně osmdesátileté historie veselické knihovny. Její současnost i činnost v budoucnu máte možnost sledovat na tomto webu. Do dalších roků ji přeji hodně spokojených čtenářů a věřím, že   se stane místem nabízejícím čtenářům mnoho kvalitních knih, ale i možnost návštěvy různých besed, výstav a dalších kulturních akcí.     

 

Miloslav Novotný, starosta obce

 

  

 

© 2008 - 2009 Všechna práva vyhrazena MK Veselice

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode